Kdo psal o smrti

Kdo psal o smrti   Kniha: Život po životě  ,   Autor: Moody; Jr., Raymond A.

(Předmětná hesla Posmrtný životKlinická smrt)

Popis knihy:  Americký lékař a spisovatel proslul po celém světě jako významný badatel a spisovatel, který se zaměřil na oblast smrti a zážitků s ní spjatých.

Co vlastně nás čeká po smrti?

Náboženský pohled předpokládá určitou formu posmrtné existence, kdežto materialisté vycházejí z představy zející nicoty. Důkazy, jež by vyřešily nejspornější otázky lidské existence, však zatím nikdo nepředložil. Zvláštnímu zájmu se proto těší prožitky blízké smrti (NDE).

Právě ty Raymond Moody intenzivně zkoumal a dokázal popsat charakteristické znaky, jež je provázejí. Jeho knihy se ihned po vydání v USA staly světovými bestsellery.

Autor v nich shrnul vzpomínky těch, kteří přežili klinickou smrt, a došel k pozoruhodnému zjištění vjemy při umírání bývají shodné a vesměs naznačují možnost jakési další cesty.  Lze tato překvapivě přesvědčivá svědectví brát za doklad, že věřící právem očekávají přechod na onen svět?

Autor Raymond Moody nikomu nepředkládá hotové závěry, ale jeho strhující knihy otvírají prostor lidské naději. A tu je třeba posilovat především.  http://osmrtiaznovuzrozeni.cz/faq-buddhismus-a-smrt/ 

…. odpovědi na otázky     Časté dotazy (z pohledu východní filosofie):

Budhismus a smrt, pohled budhismu na sebevraždy, potraty a lidské orgány malá ukázka z webu,  otázka:  

Můžeme pomoci někomu, kdo je již po smrti?
U každého, kdo zemře, je možné po smrti ještě v průběhu následujících sedmi týdnů ovlivňovat jeho mysl. Navzdory chybějícím smyslovým dojmům existuje i nadále chybná představa „já“ odděleného od celku. Dokud dozrávající karma zemřelého ještě nepřivedla k novému znovuzrození, trvá možnost vykonat jeho jménem dobré činy nebo činit přání pro co možná nejpříjemnější průběh mezistavu a dobrý nový život. Prostor nemá žádná omezení, a proto přání také dosáhnou svého cíle. Tento přístup je možné ještě posílit mantrami OM AMI DEWA HRÍ nebo OM MANI PEME HUNG, které vše zaměřují na stav nejvyšší radosti.     
Vědomí zemřelého rádo vyhledává místa a lidi, kteří měli silný vliv na jeho život, a proto je moudré na něho myslet a mluvit o něm pouze v dobrém a nechat jeho oblíbená místa a majetek po 49 dní po jeho smrti pokud možno bez dotyku. Jestliže byl zemřelý štědrý a části svého majetku rozdal nebo daroval již zaživa, měli bychom jeho přání splnit co nejrychleji.

Jeho mysl dostane nádavkem dobrou karmu pro mezistav a znovuzrození. Po sedmi týdnech přechází zemřelý do nového života a dědici se mohou začít hádat nebo proti sobě posílat tucty právníků, aniž by ho rušili v jeho vývoji.        lama Ole Nydahl

_____________________________________________________________________

Smrti se nemusíme bát. O celém procesu umírání můžeme otevřeně přemýšlet a učinit ho součástí svého života. Na konci pak na nás nebude čekat velký otazník.

http://osmrtiaznovuzrozeni.cz/    krátké 3 minutové video, v češtině….

Materialistická věda považovala za samozřejmé, že mysl je vytvářena mozkem. Současná věda však dokazuje, že mysl může existovat i bez fungujícího mozku. Uvádí mnoho případů lidí oživených z klinické smrti, kdy jejich mozek prokazatelně nefungoval, a oni poté přesto vyprávěli, co se dělo v místnosti během toho, kdy byli klinicky mrtví.

Tibetský buddhismus přináší úžasné vhledy do procesu umírání a objasňuje, co se dějepotom“. Popisuje procesy, které vedou během 49 dnů po smrti k dalšímu znovuzrození,a také nabízí metody vedoucí k nejlepšímu možnému zrození.

Každý jednoho dne zemře, a proto může být kniha O smrti a znovuzrození užitečná každému. Někdo si ji přečte kvůli informacím, jak pomoci rodině nebo přátelům.

Jiné zavede do centra buddhismu Diamantové cesty, kde získají hlubší a praktické informace o kurzech Vědomého umírání (tib. phowa). Jakákoli znalost, zkušenost nebo pochopení v této oblasti jsou nesmírně důležité. Smrt totiž v našem kolektivním vědomí momentálně představuje černou díru a vyvolává obavy. Znalost těchto procesů mysl uklidňuje a rozpouští strach.    

Kniha „O smrti a znovuzrození“ přináší pohled tibetského buddhismu Diamantové cesty

na proces umírání a vysvětluje, co se děje po smrti, kdy mysl zpracovává všechny prožité dojmy, na základě kterých se opět rodí do lidské nebo jiné formy existence. Smrt je stále v kolektivním vědomí společnosti tajemnou černou dírou, a proto je jakákoli znalost, zkušenost nebo pochopení v této oblasti nesmírně důležité. Kniha z toho důvodu není určena pouze Buddhistům, ale je psána tak, aby byla užitečná každému, kdo chce získat povědomí o tom, jak při umírání pomoci sobě, přátelům či rodině.
Zároveň kniha nabídne čtenářům i hlubší a praktické informace o metodách, díky kterým se lze naučit pracovat se svou myslí během umírání a smrti. Kniha je rozdělena do devíti kapitol, z nichž první připojuje k tématu smrti a umírání kontext dnešní vědy.
Druhá kapitola pojednává obecněji o buddhismu a jeho učení. Ve třetí kapitole se popisuje průběh toho, když někdo umírá, a způsoby, jakými lze zlepšit podmínky umírání. Ve čtvrté kapitole se autor začíná zabývat procesem umíráním a popisuje to, co se umírajícímu děje. Pátá kapitola vypráví o tom, co můžeme dělat, abychom pomohli někomu, kdo umírá. Následující kapitola ukazuje, jak proces umírání a Samotné smrti využít k rozvoji.
V sedmé kapitole následují učení o mezistavech (tib. bardo). Osmá kapitola se zabývá podrobněji praxí přenosu vědomí (tib. phowa), a popisuje její různé druhy a možnosti, které nabízejí. V deváté kapitole se píše o učitelích, které lama Ole Nydahl potkal, a o tom, jak zemřeli.  Kniha končí vyprávěním o smrti 16. Karmapy Rangdžunga Rigpe Dordžeho.